Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Urbanistický vývoj města Hradce Králové od počátku 20. století po současnost
Pavlásková, Klára ; Kustein, Antonín (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce na téma Urbanistický vývoj města Hradce Králové ve 20. a 21.století se zabývá urbanistickým rozvojem města a jeho vzhledem. Je zde chronologicky představen postupný vývoj města v historických souvislostech a stručně zmiňuje nejdůležitější památky města. Práce popisuje současný stav území z hlediska jeho funkčního rozdělení. Shrnuje základní poznatky o městském urbanismu z dostupné literatury a aplikuje je na město Hradec Králové. Pomocí analýzy územně plánovacích dokumentů definuje problematické oblasti rozvoje města.
Architektonická účast českých umělců na světových výstavách v letech 1900 - 1940.
Pavlíková, Veronika ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá architekturou československých pavilonů na světových výstavách v první polovině 20. století. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je věnována účasti českých umělců na světových výstavách před vznikem samostatného Československa. Další dvě kapitoly se zabývají československou reprezentací na světových výstavách ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Práce se blíže zabývá přípravami, řešením základních otázek, výběrem architektů a požadavky, které na ně byly kladeny. V závěru se práce snaží nastínit vývoj naší účasti na světových výstavách v daném období a její směřování ke slavné EXPO 58.
Pardubické válcové mlýny Bratři Winternitzové
Varvařovská, Viktorie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Studentka zpracuje monografickou studii o automatických mlýnech bratří Winternitzů v Pardubicích. Předmět své studie nejprve stručně zasadí do kontextu vývoje industriální architektury u nás a v rámci kritického vyrovnání s dosavadní literaturou ukáže, jaké místo má tento segment dějin architektury v její historiografii. Souhrnně exponuje význam Josefa Gočára v české architektuře 20. století. Vznik automatických mlýnů zasadí do kontextu modernizace města. Samotnou stavbu v její prvotní podobě podrobí důkladné formální analýze a charakterizuje ji stylově. V následující kapitole pak bude sledovat její další stavební vývoj. Studie vyústí v analýzu problematiky památkové ochrany industriální architektury po ztrátě původní funkce, vztahu průmyslového a architektonického dědictví a možností revitalizace na příkladu předmětu práce. Klíčová slova Josef Gočár, Pardubice, industriální architektura, architektura 20. století, mlýny, Pardubické válcové mlýny Bratři Winternitzové
Dům U Černé Matky Boží v Praze
PAVLÍČKOVÁ, Šárka
Tématem práce je kubistický dům U Černé Matky Boží v Praze od architekta Josefa Gočára postavený v roce 1912. Po uvedení do tématu a představení literatury je hlavním obsahem práce stavební historie domu, analýza stavby (popis plánů, půdorysu, exteriéru i interiéru). Dále autorka zmiňuje a hodnotí názory odborníků, kteří se přímo k této stavbě vyjadřovali v článcích či příspěvcích v knihách pojednávajících o kubismu či kubistické architektuře. V práci je zmíněna také jediná monografie o tomto domě od Marie Platovské. Po zhodnocení této stavby je plynule navázáno na evropskou architekturu, respektive na vývoj evropské architektury a "zasazení" tohoto domu do evropského vývoje. Autorka práce se pokouší nastínit také mezinárodní měřítko současného vývoje v architektuře, tzn. poukázat na "kubizující" stavby současnosti. Začátek této současnosti je "stanoven" přibližně od 60. let 20. století až do roku 2014. Tyto stavby, které zde jsou zmíněny, byly vybrány podle společného jednotícího prvku hrany či šikmé plochy, která může buď přímo či nepřímo odkazovat na kubismus v architektuře. Autorka také zmiňuje životopis architekta této stavby, Josefa Gočára a jeho tvorbu. Poté následuje závěr a celkové zhodnocení domu U Černé Matky Boží. Práce je završena bibliografií k tématu této práce a obrazovou přílohou.
Urbanistický vývoj města Hradce Králové od počátku 20. století po současnost
Pavlásková, Klára ; Kustein, Antonín (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce na téma Urbanistický vývoj města Hradce Králové ve 20. a 21.století se zabývá urbanistickým rozvojem města a jeho vzhledem. Je zde chronologicky představen postupný vývoj města v historických souvislostech a stručně zmiňuje nejdůležitější památky města. Práce popisuje současný stav území z hlediska jeho funkčního rozdělení. Shrnuje základní poznatky o městském urbanismu z dostupné literatury a aplikuje je na město Hradec Králové. Pomocí analýzy územně plánovacích dokumentů definuje problematické oblasti rozvoje města.
Architektonické návrhy Státní galerie vypracované Josefem Gočárem.
Tvrdá, Zuzana ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Záměrem této práce je zmapování událostí, které následovaly po svolení se stavbou galerie, jež měla poskytovat adekvátní výstavní prostor pro expozici státních sbírek vzniklých sloučením uměleckého fondu obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění, Moderní galerie a dalších. Stavbou budovy byl pověřen Josef Gočár, jenž tento projekt získal na základě prvenství v architektonické soutěži na podobu Státní galerie. Zkoumané období je zasazeno především do 20. a 30. letech 20. století. Jednotlivé kapitoly se podrobně zabývají všemi návrhy zhotovenými postupně pro Kampu a pro Letnou. Kromě popisu plánů galerie tato práce pozorně sleduje okolnosti jejich vzniku a reakce, které tato stavba vyvolala.
Červená vila Josefa Binka a její místo v díle Josefa Gočára
Šafránková, Kateřina ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro dějiny umění Bakalářská práce Kateřina Šafránková Červená vila Josefa Binka a její místo v díle Josefa Gočára Josef Bink's Red house and its representation in the works of Josef Gočár Praha 2016 Vedoucí práce: Ing. Petr Macek, Ph.D. Abstrakt (česky): Tato práce pojednává o Červené vile Josefa Binka v Krucemburku, první samostatné realizaci Josefa Gočára. Nalezneme zde podrobný popis exteriéru i interiéru budovy, který nebyl dosud v tomto rozsahu zpracován. Klíčová je rovněž práce s původními plány a nárysy a jejich porovnání se současnou podobou stavby. Většina z těchto plánů nebyla zatím zveřejněna. Kromě popisu budovy se práce zabývá i hledáním inspirací a paralel v době vzniku vily. Zkoumá možnosti vlivu historismů, anglického hnutí Arts & Crafts, lidového stavitelství v čele s Dušanem Jurkovičem i obou proudů secese. Práce neopomíjí ani možný vliv J. Kotěry, Gočárova učitele z Uměleckoprůmyslové školy. Na závěr se práce pokouší nalézt spojení mezi Červenou vilou a pozdějším dílem J. Gočára. To je ukázáno na konkrétních příkladech, zejména na jeho dílech z modernistického a kubistického období.
Architektonická účast českých umělců na světových výstavách v letech 1900 - 1940.
Pavlíková, Veronika ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá architekturou československých pavilonů na světových výstavách v první polovině 20. století. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je věnována účasti českých umělců na světových výstavách před vznikem samostatného Československa. Další dvě kapitoly se zabývají československou reprezentací na světových výstavách ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Práce se blíže zabývá přípravami, řešením základních otázek, výběrem architektů a požadavky, které na ně byly kladeny. V závěru se práce snaží nastínit vývoj naší účasti na světových výstavách v daném období a její směřování ke slavné EXPO 58.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.